Partnerská (párová) terapie je specifickou formou psychoterapie, které je založena na práci s oběma partnery najednou a hlavním cílem je řešení problémů plynoucích z jejich vzájemného soužití. Partnerská terapie není o hodnocení, soudech či radách terapeuta. Je především o úctě a respektu k druhému, o hlubším porozumění, o vzájemných interakcích (bez zbytečných konfliktů a zraňování) a o nahlédnutí do problému v širším kontextu.

Každý z páru do vztahu přenáší zkušenosti minulé, které více či méně vědomě promítá do svých představ a chová se dle naučených vzorců.
To s sebou zákonitě přináší i celou řadu nedorozumění, zklamání a konfliktů. V rámci partnerské terapie je tedy prostor pro pochopení jak vlastního jednání, tak i jednání partnera. Je možné odlišit konflikty osobní od konfliktů partnerských.

Partnerská terapie je určena těm klientům, kteří zažívají ve vztahu nesoulad, nedaří se jim konstruktivně komunikovat, neshodnou se ve výchově dětí, jsou ve vztahu nespokojeni, mají tendence ze vztahu utíkat, případně si hledají (nebo již mají) milenecký vztah a i přesto chtějí dát vztahu šanci a pracovat na něm.

Partnerská terapie je vhodná i ve chvíli, kdy se partneři rozhodnou vztah ukončit. Terapie může pomáhat při zpracování silných emocí, které mnohdy rozchod doprovázejí. Může také pomáhat při zachování vzájemně respektujícího vztahu a to především v situacích, kdy jsou rodiči. Terapie může být nástrojem pro efektivní fungování v jejich rodičovské roli a současně může pomoci zmírnit negativní dopad rozchodu, který i děti vnímají.

Podmínkou partnerské terapie je ochota a motivace obou partnerů.